Trvalo to sice víc, než
tři roky, ale je to konečně tady. Ne snad, že bych denně
intenzivně modelařil, ale hodin strávených při této konverzi
bylo i tak opravdu hodně. Podobně jako u předchozí konverze
Ferrari 333 SP jsem i tentokrát za pochodu přidával další a
další drobnosti k úpravě. Hodně času mi zabralo i vymýšlení
zádě, přívodů vzduchu k chlazení převodovky nebo například i
odnímatelných vzpěr rámu a nakonec samozřejmě i úprava
povrchu modelu, kdy bylo nutné sjednotit kovový a plastikový
povrch za pomocí leptavého základního laku, surfaceru a
velmi jemného smirkového papíru.
Tímto bych chtěl poděkovat panu Davidu Koktavému za pomoc s finálním
lakem a cenné rady spojené s tím. A málem bych zapomněl
ještě na dekály, jež jsem tentokrát musel do jednoho překreslit podle dobových fotek
a vytisknout na obtiskový papír.
|