Lakování modelu

 O tom, jaký je výsledný dojem ať už u opravdového auta nebo u modelu rozhoduje především kvalita laku. Proto jsem o pomoc s touto náročnou činností požádal kamaráda, Jirku Mikeše, o kterém vím, že staví plastikové modely letadel a lodí, se kterými také úspěšně soutěží.
  Jirka tuto moji výzvu přijal, aniž by tušil, na jakou strastiplnou cestu se vydává. Vytmelený a očištěný model jsem Jirkovi předal před prázninami a všechno se zdálo, že klape jako po drátkách. První vrstva základovky, lehké přebroušení, pak ještě vrstva surfaceru a pak to začalo. První vrstva bílého krycího laku od Gunze totiž nepřilnula k surfaceru od Tamyii, přestože báze obou barev byla totožná a to byl teprve začátek. Takže nezbývalo nic jiného, než všechno odlakovat a začít znovu. Bohužel zpětně musím ještě přiznat, že jsme podcenili taky slitinu, ze které je odlita kapotáž modelu. Kdybychom bývali použili nějaké leptadlo, asi by celá operace trvala podstatně kratší dobu. Na druhou stranu jsme ale zase museli dávat pozor na resinové díly, které by nemusely kontakt s leptadlem přežít. Čert aby se v tom vyznal :-(
  No ani druhý pokus nevyšel. Když Jirka odstraňoval maskovací pásky, lak se odloupával až na kov. To už nás přepadával na střídačku vztek se zoufalstvím. Až další pokus po delší pauze a dlouhém vyschnutí základu se zadařilo a maskování se podařilo odstranit víceméně bez újmy. Pár drobných oprýsknutí na exponovaných hranách dole jsem zapravil ručně a mohlo se začít polepovat dekály.
  Závěr opět obstarala vrstvička bezbarvého lesklého laku, i když jsem trnul, jestli nenastane nějaká reakce, ale nenastala.
 

|   zpět na předmluvu   |   < předchozí stránka   |   následující stránka >   |