Přestavba zadní kapotáže

  Tahle kapitola by klidně mohla mít podtitul "zklamání". Hned taky vysvětlím proč. Resinový transkit, o kterém jsem psal v úvodním článku byl totiž poměrně zdeformovaný. Na první pohled to samozřejmě nebylo poznat, ale jakmile jsem se ho pokusil nasadit, bylo to špatný. Na radu kamaráda Jirky, o kterém bude ještě řeč později, jsem transkit namáčel do horké vody a snažil se v rukavicích tvar přemluvit, aby alespoň držel, kde má. Musím přiznat, že to částečně pomohlo, i když nějaká tvarová paměť se pořád projevovala. Stále to ale nebylo podle mých představ. Navíc resin je proti kovu mnohem lehčí a tak už jsem si představoval, jak budu novou kapotu usazovat a přichytávat, aby přesně seděla a neodstávala. Asi po týdnu zkoušení a tvarování ve mě uzrálo rozhodnutí, že bude nejlepší odříznout část původní kapoty a z resinového transkitu vzít jenom prodloužení za zadními koly. Samozřejmě jsem si s tím přidělal hromadu práce, ale už při zkouškách s izolepou to vypadalo výborně a to mně dodávalo energii pokračovat. Ono taky vrátit se už nebylo kam :-)
  Když jsem tedy zabrousil a začistil obě styčné plochy, vyrobil jsem si z Merkura malý přípravek, pomocí kterého jsem mohl snadněji zafixovat polohu obou prodloužení vůči kapotě a nalepit. To by ovšem bylo moc jednoduché. Při studiu zadní partie vozu jsem si všimnul, že skutečnost se od transkitu liší v tom, že zadní "čelo" není jako hladká plocha, ale jako kapsa. Znovu tedy přišel na řadu tvrzený polystyren.
  Protože po odříznutí zůstala na původní kapotě hrana a navíc o nerovnoměrné tloušťce podle toho,  jak se podařil nebo nepodařil odlitek v továrně Hot Wheels, musel jsem ještě tuto hranu přibrousit a srovnat, aby dostala proporce karbonové skořepiny. Pokračoval jsem lepením zadní stěny. Udělal jsem ji jako souvislý pás od jednoho podběhu ke druhému s tím, že lupínkovou pilkou potom proříznu mezeru pro nosník křídla. Potom jsem udělal přepážky a nakonec dno. Po proříznutí a začištění vznikly dvě stejné kapsy a to bylo také záměrem. Posledním krokem na tvorbě kapoty bylo ještě vybroušení vybrání pro tažné oko a začištění vnitřních stran podběhů.
  Tahle etapa byla zatím časově nejnáročnější, protože toho spasovávání, tmelení a broušení tam bylo poměrně dost, ale výsledek, jak pevně věřím, bude stát za to.
 

|   zpět na předmluvu   |   < předchozí stránka   |   následující stránka >   |