Porsche 917... Kde by byl svět sportovních vozů bez této ikony ?
Samotné typové označení 917 však v sobě skrývá dlouhou, těžko počítatelnou řadu podmodelů a vývojových variant.
Na počátku byl uzavřený sportovní vůz homologovaný i pro
běžný provoz. Samozřejmě šlo o omezený počet kusů vyrobených jen pro splnění
kritérií pro start v kategorii sportovních vozů. To se psal rok
1969.
V následujících letech se však vývoj vozu rozdělil. Zatímco pro světový vytrvalostní
šampionát byl dál vyvíjen dnes již legendární typ 917K, v zámoří nabýval na
popularitě seriál krátkých sprintů Can-Am, pro který byla naopak
vhodná otevřená karoserie typu spider. Obchodně-sportovní
aktivity automobilky Porsche v Severní Americe tak daly zelenou projektu s názvem 917
/10 a to i přes paralelní existenci neméně úspěšné 908/2. Druhým
podstatným důvodem bylo také významné omezení objemu motorů ve
vytrvalostním šampionátu a naopak poměrně benevolentní předpisy
série Can-Am, kde se proháněla monstra o výkonech dosahujích často
až tisíce koní.
Devětsetsedmnást desítky byly osazeny ve své první verzi
plochými, vzduchem chlazenými, pětilitrovými dvanáctiválci s atmosferickým plněním. Ale i zde je však výčet později použitých motorů
velmi rozmanitý a můžeme mezi nimi nalézt např. atmosfericky plněnou
plochou 5,4 a nebo v pozdějších letech přeplňovaný pětilitr. Konstrukce šasi je tradiční. Jedná se o trubkový
prostorový rám kombinovaný s hliníkovými profily.
Mnohem pozoruhodnější je ale zrození šasi s výrobním číslem 002. Stavba
vozu v německé centrále motorsportu v Zuffenhausenu totiž
trvala přesně jeden měsíc a vůz byl dokončen necelý den před
naloděním na první závod, který se konal ve Watkins Glen 25.
července 1971. Vůz byl připraven pro známého švýcarského jezdce Jo "Seppi"
Sifferta, který byl se značkou Porsche úzce spjatý, aniž by
absolvoval jediný testovací okruh. Siffert však byl nejen vynikající
jezdec a technik, ale také zdatný obchodník a tak ještě před tím,
než vůz vůbec poprvé vyjel na trať, došlo k uzavření patrnerství s
olejářskou společností STP a původně bílý vůz byl přes noc
přelakován do zářivé oranžové barvy a polepen logy sponzora. Jak
příznačné pro tento vůz.
Dlužno dodat, že debut dopadl výtečně a Jo s ním dojel v nabité
konkurenci na třetím místě, se dvěma koly ztráty za tehdy
dominantními McLareny v rukou Petera Revsona a Denny Hulma. V
následujících podnicích šampionátu Can-Am v Ohiu a Elkhart Lake
svoje umístění ještě o jednu příčku vylepšil. V dalších podnicích se
umístil vždy do pátého místa, což mu v konečné klasifikaci vyneslo
čtvrté místo a to i přes to, že se již závěrečného závodu v Riverside nemohl zúčastnit, protože jeho slibnou kariéru zastavila
fatální nehoda při kvalifikaci na nemistrovskou velkou cenu formule 1 v Brands
Hatch.
Vůz se poté vrátil zpět do Zuffenhausenu. Byl přestavěn podle pravidel
evropské Intersérie a prodán Willy Kauhsenovi, který s ním
absolvoval následující sezónu. I zde patřil vůz k absolutní špičce a
sedmkrát s ním Kauhsen vybojoval
umístění na stupních vítězů.
Až do
zářijového závodu na Nürburgringu, kde explodující pneumatika
zapříčinila těžkou havárii, při které Kauhsen utrpěl několik
popálenin. Vůz byl však natolik poničený, že se jej už s blížícím se
koncem sezóny nevyplatilo opravovat. To však není konec příběhu vozu
s číslem šasi 002, jak by se mohlo zdát. Willy Kauhsen totiž svůj
oblíbený vůz uschoval ve stodole, kde byl netknutý až do roku 1998. V tomto
roce totiž společně s partou původních zaměstnanců Porsche celý vůz
kompletně zrestaurovali a vrátili i do původních barev, se kterými
bojoval Jo Siffert v roce 1971.
I když se restaurátoři vrátili k modernizované verzi z Interserie z roku 1972, vůz rozhodně neztratil nic na své
původní kráse a patří bezesporu k ozdobám každé motoristické akce.
Tento strhující příběh a osobnost Jo Sifferta mě inspiroval
natolik, že jsem se rozhodl vzdát tomuto vozu a těmto skvělým lidem
hold a přestavěl jeden produkční model od společnosti Minichamps na
maketu vozu ze závodu Can-Am na okruhu Watkins Glen z července roku 1971.
Průběh vzniku modelu můžete sledovat v
deníku
zde. |