Italská značka Maserati je spojená s motoristickým sportem snad od jeho vzniku a její vozy úspěšně bojovaly v nejrůznějších kategoriích. Po Fangiově zisku 5. titulu mistra světa formule 1 v roce 1957 a jeho rozhodnutí odejít do závodnické penze, se i továrna Maserati rozhodla stáhnout a poskytovat pouze podporu soukromým týmům.
V roce 1959 konstruktéři Maserati, jmenovitě Giulio Alfiery, vymysleli typ 60 a později i jeho druhou generaci typ 61, se kterými hodlali uspět ve čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans. Těmto vozům se začalo přezdívat Birdcage (ptačí klícka). Jeho šasi totiž tvořil velmi lehký, ovšem dostatečně tuhý, svařovaný rám z trubek. Většina mechanických částí včetně motorů pocházela ze staších vyřazených typů. Například nezávislé zavěšení všech kol mělo svůj původ ve formulových vozech. Mohutné čelní sklo bylo zakomponováno do hliníkové karoserie a tvořilo aerodynamický prvek.Typ 60 používal 200-koňový čtyřválcový dvoulitr, zatímco do typu 61 byl instalován 250-koňový agregát o objemu válců 2.9 litrů. Převodovky byly mechanické pětistupňové. Hmotnost vozů se pohybovala kolem 600 kg. Typ 60 dosahoval maximální rychlosti 270 km/h. Typ 61 byl ještě o 15 km/h rychlejší. Přes tyto přednosti však americký tým Camoradi, který do Le Mans v roce 1960 nasadil tři vozy typu 61, neuspěl. Do cíle nedojel ani jediný.
Světový šampionát sportovních vozů však netvořila je čtyřiadvacetihodinovka v Le Mans, nýbrž ještě další čtyři tradiční náročné podniky. 1000 km Buenost Aires, 12 hodinovka na Sebringu, 1000 km Nürburgringu a Targa Florio. Uspět týmu Camoradi se však podařilo pouze na Nürburgringu. Téměř třiadvacetikilometrová Severní smyčka znamená vždy pro jezdce nepřetržité vypětí. V tisícikilometrovém závodu čekalo na jezdce v deštivém počasí nekonečných 44 okruhů. Do závodu odstartovalo 85 vozů. Mezi nimy byly i dvě Maserati typ 61. S číslem 5 jel zkušený a velmi rychlý Stirling Moss, jehož za volantem střídal talentovaný američan Dan Gurney. S druhým vozem, číslo 6, jela dvojice Masten Gregory a Gino Munaron.
Moss zajel nejrychlejší kolo závodu průměrnou rychlostí 142 km/h (časem 9 min. a 37 sekund rovných). Celkově potom trval závod vítězné dvojici Moss / Gurney 7 hodin 31 minut a 40 sekund. Druhý vůz v pořadí dojel do cíle téměř s tří minutovou ztrátou. Gregory a Munaron obsadili v tomto náročném závodě 5. místo. Vozy Maserati Tipo 61 se těšily velké oblibě zvláště v severní Americe a za jejich volanty usedali i takoví jezdci jako Caroll Shelby, Jim Hall nebo Roger Penske.
Originál vítězný vůz byl v roce 2003 nabídnut do dražby s očekávanou cenou kolem 2 milionů dolarů. Překrásný, detailně propracovaný model tohoto vozu vyrobila firma CMC. Model je ručně vyrobený a skládá se z 1140 dílů. Můj kus má výrobní číslo 10583 a jeho fotografie si můžete prohlédnout níže.